
Jak jsem se potkala se svým strachem, aneb vítězství ducha nad hmotou
To bylo tak. Vyjela jsem si takhle o jednom krásném, pozdně podzimním dnu na hory. Sama. To já občas ráda. Sluníčko svítilo, ptáci zpívali, já měla naplánovanou trasu, kterou jsem znala už z dřívějška a těšila se na ni jak malá. Až potud idylka. Problémy však nastaly záhy. Po prvním cca kilometru bylo třeba překročit řeku. Jenže ouha – tam, kde...